Květen 2009

Mam problem

30. května 2009 v 21:41 | Miril - Tarin |  Môj život
Ok už veľmi dlho som sem nepridala alšiučasť Cesty Láasky a opäť meškám ale...Jednoducho si nemôžem vybrať!!§ Už mám aj 14 časť ale jednoducho 13-ska my robý problem. Nemôžem si vybrať ako to pôjde. Dobrá správa je že už sa to pomalinky začína ustálovať. A len možno pribudne 13 aj 14 časť naraz. xD

Zatial si dám šlofíka a budem pridávať kresby. Dnes bol tiež taký plán len som strávila pold dňa spaním a druhu polku s mamou v obchode. xD

Ete raz sa ospravedlňujem. V nedelu sa už fakt budem snažiť sľubujem T-T

Zafírové oči 3 časť

26. května 2009 v 21:54 | Miril - Tarin |  Zafírové oči - Info
Ešte to trochu prerobým XP

Život je komédia pre tých, ktorí myslia a tragédia pre tých, ktorí cítia.
Jean de La Bruyere


Fai sa rýchlo pozviechal na nohy. Šramot silnel a postupne sa k nemu pridalo aj tiché syčanie. Načisto vystrašený a vyvedený zmiery uskočil ku stene. Kopa sena sa rázom začala triasť a postupne zväčšovať. Zvedavý väzeň sa k nej priklonil a opatrne kopol do jej koncov.



Fai bol zdesený keď sa kúsky slamy rozpŕchli po izbe. Kryl si tvár no kúsok sa mu prilepil na krk. Bol moc vystrašený na to aby si uvedomil čo sa stalo a v jeho zdesených pocitoch zvíťazila panika. Fai pociťoval mierny pohyb však zviazane ruky mu nedovolili obrániť sa. V panike, pobehoval po cele a trvalo dlho kým si uvedomil že prudko kričí. Postupne sa jeho tackanie zmenilo na brodenie. Fai zo slzám v očiach sledoval, ako sa celá miestnosť pohybuje a jemu pri nohách lezú kúsky slamy.



V cele vládla temnota a jediné svetlo tvoril slabý mesačný Lúč na kamenej stene. Keď sa väzeň konečne dostal k tomuto malinkému kúsku svetla, už dávno sa topil v neznámych tvoroch. Vyčerpane skĺzol na zem po stene a sledoval biely lezúci hmyz. Však aj keď sa Fai bal a pociťoval nebezpečenstvo, tvory mu nepripadali dravo. Ich veľké čierne očká behali po izbe s tisíc malinkými nožičkami, ignorujúc jeho existenciu.



Keď sa konečne prestal triasť, pokúsil sa zas volne nadýchnuť. Sám seba presviedčal že je v bezpečí a postupne si aj sám veril. Zdvihol hlavu a sledoval ako časť mesiaca zašla za oblaky. Však jeho radosť mala byť prekazená a to strašnou bolesťou. Pocítil ako mu hrdlo zovrel ostrý chrup a naraz sa zjavila krv. S cely v tú noc bolo všade vôkol počuť vysoký ton piskľavého hmyzu ktorý raz a opäť našiel svoju obeť. Fai sa pokúšal ujsť však nemal kam. Rovnaká bolesť sa zopakovala zas a zas. A nezáležalo ako moc sa snažil. Ako moc chcel prežiť a bojoval. Nakoniec premožený klesol na zem a pomaly strácal vedomie pod kopou hmyzu.












Manga : Upíří polibky: Pokrevní příbuzní 1 + 2

26. května 2009 v 20:42 | Miril - Tarin |  Random Manga
A ete jedna oblubená tvorba :)

Upíři jsou v poslední době dost in neboli v kurzu - jen namátkou stačí zmínit série Stmívání nebo Tinu Salo. A protože oba cykly jsou zaměřeny na starší publikum, bylo jen otázkou času, kdy někoho napadne napsat příběh pro mladší, základku končící fanynky špičatých zubů. Konec čekání, šódžo manga Upíří polibky od americké spisovatelky Ellen Schreiber je tady.

Být gotičkou v malém městě je těžké, ale randit s upírem je ještě těžší. Své by vám o tom mohla vyprávět šestnáctiletá Raven Madisonová, která začíná chodit na střední školu v Dullsville a z jejíhož pohledu je téměř celý děj vyprávěn. Jejím dětským snem je chodit se skutečným upírem. Toto přání se jí splní v okamžiku, kdy se do nudného Dullsville nastěhuje Alex Sterling, který přicestoval z Rumunska a o němž si jeho okolí šušká, že je to upír (a jako správný upír je velmi sexy). Romantická schůzka Alexe s Raven na místním hřbitově za svitu luny však končí nálezem čtyř čerstvě vykopaných hrobů s prázdnými rakvemi. Brzy se v okolí začíná motat partička upírů, kterým nevadí denní světlo a jejichž vůdce, Claude Sterling, má se svým bratránkem nevyřízené účty. Je to záporák a má PLÁN.

Takhle nějak začíná manga série Upíří polibky: Pokrevní příbuzní, zaměřená především na cílovou skupinu ve věku Raven. To ovšem neznamená, že se u ní nepobaví i starší čtenáři, i když poněkud jiným způsobem. Příběh je jednoduchý a lineární, tudíž do značné míry předvídatelný, ačkoli pár dějových zvratů se v něm taky najde. Přestože první díl je docela krátký (zhruba sto stránek děje a pár přídavků) a soustředí se na hlavní dějovou linii, autorce se i přesto podařilo do děje propašovat tři do očí bijící nelogičnosti. Dvě z nich se při dobré vůli dají přehlédnout, třetí ovšem dělá z partičky nových upírů blbce, což poněkud kazí výsledný dojem.

Ve druhém díle už je do lineárního děje přidána spousta krátkých epizod, odehrávajících se buď ve škole, nebo u Raven doma, a dá se říct, že jsou mnohdy zábavnější než hlavní dějová linie. On totiž všední život upírů mezi lidmi není jednoduchý - nemůžou na slunce (alespoň většinou), neodráží se v zrcadlech, nejdou vyfotit a pak je tu pochopitelně otázka jídla, vlastně krve. Neprozradit se dá občas hodně práce a raději ani nedomýšlet, co by se stalo, kdyby šel upír třeba k zubaři.

Ačkoli příběh obsahuje dost klišé (upír bydlí ve starém rodovém sídle, přespává v rakvi atd.), některým se přece jen vyhýbá, takže Raven neslouží svému upířímu milenci jako chodící svačinka (což v manze a anime není právě obvyklé), upíři nejsou všemocní (neproměňují se v netopýry, nemají nadlidskou sílu) a v dosud vydaných dvou dílech se neobjevil jediný osikový kůl, stříbrné kulky nebo svěcená voda (pouze česnek), což je v rámci příběhu s upíry věc skutečně nevídaná.
Ještě zábavnější by bylo, kdyby Alex nebyl skutečný upír, jen by si to o něm všichni mysleli a ve skutečnosti by trpěl kožní chorobou, způsobující extrémní přecitlivělost na sluneční záření. Pokud vím, tak tento nápad ještě nikdo - ani Terry Pratchett - nepoužil (příležitost pro vaši tvořivost, milí čtenáři).

Co se týče grafické stránky, ta je vynikající, počínaje už samotnou obálkou. Co by za to jiné
komiksy daly, kdyby vypadaly tak dobře. Postavy mají tu správnou dávku roztomilosti (to platí především pro hlavní hrdinku nebo pro upíří děti), detailů je přiměřené množství a rovněž okolním kulisám je věnována náležitá pozornost. Potěší i fakt, že se příběh neodehrává v Japonsku. Ostatně americká výtvarnice Priscilla Hamby, tvořící pod pseudonymem Rem, vyhrála hned první ročník soutěže Rising Stars of Manga (4), každoročně vyhlašované vydavatelstvím Tokyopop, o pět let později získala se svou jednorázovkou Kage no Matsuri (5) hlavní cenu v soutěži Morning International Manga Competition, vyhlašované pro změnu vydavatelstvím Kodansha Weekly, a do budoucna se od ní máme určitě na co těšit. Ostatně, třetí díl Upířích polibků má být vydán v září tohoto roku.
Na druhou stranu obsahuje manga spoustu superzdeformovaných scén, obvykle tam, kde hlavní hrdinka projevuje vypjaté emoce (nebo se chová hloupě). Kupodivu to nepůsobí příliš rušivě a jejich výskyt odpovídá cílové skupině, tedy mladším čtenářům. Oba díly obsahují i pár bonusů v podobě skic hlavních postav, jejich možných variant a krátkého popisu jejich oblečení nebo výrazů a také ukázky z románů Upíří polibky, z nichž je celá manga odvozena. Ovšem nevím, nakolik je vhodné publikovat přeložené ukázky z knih, které v ČR ještě nevyšly.
K překladu tentokrát nemám výhrady, jen občas šlo něco přeložit lépe, resp. přirozeněji. Konečně, co se týká technického zpracování, Upíří polibky jsou vydávány v "evropském" stylu, takže se - narozdíl od jiných mang - čtou zleva doprava a zepředu dozadu.

Kvalitně nakreslená, o něco hůř už napsaná šódžo manga s lineárním příběhem a jen mírným výskytem klišé o upírech, která je určena své cílové skupině, pro ty ostatní to bude příjemné oddechové čtení. Kupovat pouze první díl bez dalšího nemá smysl, nehledě na to, že druhý díl je lepší (a delší).

Jaké je tedy hodnocení? Jste-li běžný čtenář, pak mají oba díly 50%, patříte-li do cílové skupiny, pak si první dva díly Upířích polibků zaslouží až 70%.

(1) to platí především o Tině Salo, ačkoli ta je oproti zbytku Alrauniny tvorby ještě velmi umírněná.
(2) šódžo, v japonštině "dívka", je žánr mangy zaměřený na dívky ve věku přibližně 11 až 19 let.
(3) gotička je označení pro gotickou lolitu, styl oblékání, pro který je typická černá rtěnka a lak na nehty, černé a bílé krajky a kožené doplňky poseté hřeby, kříži a lebčičkami. Minisukně (nebo naopak sahající ke kolenům). A těžké boty. Určitě už jste jich pár potkali. Ačkoli v případě Raven jde o kombinaci gotické lolity a punkerky. Opravdové gotické lolitky vypadají asi takhle.
(4) Rem vyhrála v roce 2002 s mangou Devil's Candy. Soutěž slouží nakladatelství Tokyopop k vyhledávání nových talentů, kterým následně nabídne publikování jejich prvotiny (obvykle trojdílné mangy) a následně další spolupráci.
(5) jednorázovka, z anglického "oneshot", slangový výraz označující krátkou mangu, která nemá žádná další pokračování, v podstatě kreslená povídka.

Manga : Dvere Chaosu

26. května 2009 v 20:40 | Miril - Tarin |  Random Manga
Dnes som zas bola na nákupe knižiek a našla som jedno velmi zaujímave dielo. Stihla som si už oby dve časti prečítať preto vám môžem zaručiť že je to naozaj velmi zaujímavá tvorba.

Tu je taký opis oboch dielov. Je to po česky ale to vám hádam vadiť nebude ;)

Téma denní a noční strany světa použil originálně naposled Zelazny v Jackovi, pánu stínů. Ale blýská se na lepší časy, protože nová manga Dveře chaosu rozvíjí toto téma poměrně slibně. Nokturnálové, diurnálové, denní a noční svět. A čtveřice dveří, které tyto dva odlišné světy spojují. Měly by zůstat zavřené, ale znáte to, vždy se najde někdo, kdo bude chtít projít na druhou stranu... a o nějakou sladkobolnou romantiku mu rozhodně nejde.

V denním světě žijí dvojčata - sestry Clarissa a Mizerie Rezelputovy. Rodiče jim umřeli a až do svých šestnácti let žijí v izolaci v královské zahradě jen se svým učitelem Rikhterem, který je cvičí na harmonizéry. V den svých šestnáctých narozenin má být jejich výcvik ukončen a po přísaze králi mají být konečně vypuštěny do normálního světa. Oslava dospělosti se však velmi rychle změní na masakr královské rodiny a následného únosu obou sester, které jsou výjimečné tím, že jsou jakýmisi živými klíči. Od té chvíle už nic nebude jako dřív. Clarissa i Mizerie se s neúprosnou, brutální realitou střetávají rychleji a tvrději, než možná samy čekaly.

Takto by se dal zhruba shrnout začátek této manga série, která klame svou obálkou ty, jež očekávají nějakou upatlanou růžovou romanci. Tak růžový totiž děj - alespoň prozatím - není. Zatímco Rikhter unáší Clarissu neznámo kam, její sestru Mizerii na poslední chvíli zachraňuje Zelfa, člen tajemného řádu Jishouin, jehož posláním je chránit živé klíče a udržet Dveře zavřené. Zelfa pak Mizerii (a tím i čtenáři) dělá průvodce světem Dveří chaosu. Děj postupuje poměrně rychle vpřed, čtenář má hlavně v prvním díle co dělat, aby chápal všechny souvislosti, což mu ovšem umožňuje lépe se vcítit do pozice hlavní hrdinky. Mizerie má strach, skoro nic nechápe a jejím největším přáním je žít s Rikhterem a Clarissou jako předtím. Jenže Rikhter má jiné plány.

Ve druhém díle už příběh zpomaluje a víc se soustředí na některé detaily a na bojové scény, taky o něco ubylo krve (masakrují se hlavně oživlé loutky) a přibylo vedlejších postav a tajemství z minulosti, příběh se tak začíná komplikovat a je jasné, že z původně plánované trilogie se Dveře chaosu rozrostou. Pokud autorka nezařízne řadu vedlejších postav (z nichž některé opravdu stojí za to, třeba Luciana nebo Ansance), tipuji minimálně pentalogii.

Dá se říct, že příběh je lehce nadprůměrný, cílovou skupinou jsou především čtenářky starší 16 let a příznivci gothic lolita stylu, ale to neznamená, že by nad Dveřmi chaosu museli ostatní čtenáři ohrnovat nos, přestože se této manze nevyhnul menší fanservis v podobě několika "komických scén" a polonahých dívek (1). Na romantiku zatím nějak nezbyl čas, což ale neznamená, že by byly Dveře chaosu sterilní a bez emocí.

Výtvarné zpracování je na velmi dobré úrovni, narozdíl třeba od Temného metra je zde kladen velký důraz na detail. Vytknul bych jen pár scén, které nejsou příliš přehledné a které šly nakreslit lépe - třeba zobrazení Clarissiny harmonické fráze nebo některá nepřátelská střetnutí, která chvílemi působí nepřehledně. Svět samotný je odhadem na úrovni 18. století a autorka (která se mimo jiné věnuje i sbírání panenek) se nechala inspirovat rovněž italskými Benátkami a karnevalem. Po záplavě různých fantasy světů á la Dračí doupě nebo středověké Japonsko vítaná změna.

Co trochu kazí dojem z jinak nadprůměrné mangy, je překlad, který ovšem Zonerpress nemohl příliš ovlivnit, protože původní překlad z japonštiny do angličtiny zařídil Tokyopop, překladatelky Zonerpressu pak pouze přeložily anglický text do češtiny. Nejsem jediný, komu kostrbatý překlad vadil (2), ve druhém díle totiž došlo ke zlepšení, což si vysvětluji změnou překladatelů v Tokyopopu (ačkoli překladatelky změnil i Zonerpress). Přesto - přeložit anglické jméno Misery do češtiny nebyl nejlepší nápad, obzvlášť když Mizérie občas nadává na toho mizeru Zelfu (3), což působí neobyčejně komicky.

Dobrým zvykem Zonerpressu je zachování tradičního formátu mangy, tj. čtení zprava doleva.

Celkově se dá říct, že Dveře chaosu mají chytlavý příběh s několika zajímavými nápady a ne tak
často používaným prostředím, kvalitní výtvarné zpracování a značný potenciál v dalších dílech jak v hlavních, tak ve vedlejších postavách. Druhý díl mangy obsahuje navíc několik doplňků, jako je rozhovor s autorkou Ryoko Mitsuki, další fanservis nebo ukázka ze sbírky autorčiných panenek (ačkoli fotky mohly být barevné), z nichž některé se nápadně podobají postavám Dveří chaosu. Už teď se těším na třetí díl, a to nespadám do cílové skupiny. Nezbývá než doufat, že si série udrží poměrně vysoko nastavenou laťku. První a druhý díl Dveří chaosu si tedy plně zaslouží 70%.

1) Naštěstí nejde o žádné ecchi nebo hentai, není se čeho bát.
2) Překladatelské faux pas vzniká v momentě, kdy čtenář dokáže z nepovedeného českého překladu zpětně rekonstruovat původní anglickou verzi a tu poté přeložit lépe. Nutno dodat, že v obou dílech dohromady byly snad jen tři takovéto věty, přičemž neznám přesná pravidla překládání (tj. jak moc doslovný překlad musí být). Doufejme, že Tokyopop se z problémů poučí a další mangy už budou mít první díly přeloženy lépe.
3) Ani překladatelé Kingova románu Misery nepřeložili křestní jméno na Mizérii.

Zdroj : http://www.fantasyplanet.cz

Tsubasa - Shunraiki 2

26. května 2009 v 19:21 | Miril - Tarin |  Tsubasa časti
Tu je druhá časť Tsubasa Shunraiki. Pravdepodobne najnovšia časť. Enjoy..

1/3





2/3



3/3




Užitočné Návody a Programy

25. května 2009 v 20:16 | Miril - Tarin |  Fun-Fun
1. Automatické sťahovanie z rapidshare com







2. Ako sťahovať z archívu TV JOJ







3. Ako obísť limit na megavideo






4. Sťahujte videa z youtube v mp4 formáte









5.Ako sťahovať videa z megavideo.com?









6.Ako nahrávať TV vysielané cez internet?









7.Cryptload - sťahovanie z rapidshare + ako na reconnect





8.Ako sťahovať z rapidshare s premium účtom









9.Ako sťahovať z archívu TV Markíza









10.Sťahovanie z archívu TV Nova a TV Prima









11.Sťahovanie z megauploadu









12. Sťahovanie videí z youtube rovno v avi formáte




Zdroj : http://www.blog4all.sk

Obrázky : Code geass 2

24. května 2009 v 22:21 | Miril - Tarin |  CODE GEASS Obrázky
Dnes nemám moc naladu na niake extra písanie preto sem dávam len takéto maličkosti.

Zajtra konečne po týždni idem do školy no vlastne na prax kedže nám tento týždeň školu zrušily kvôli maturám. Takže mám 3 týždne prax. To by bolo skvelé keby mi prax nekončila o 15:30 xD

Ale neva ja prežijem. Ja som šváb. X3

Takže tak sa majú veci. Dnes som bola konečne po dlhej dobe na korčuliach a čo to! Húra ete som nespadla. XD Akurát chodím ako kačka ale to hádam postupom času zmyzne teehee.

*Zívnutie. Ok vydím to na skorí návrad do brlohu. Uvidíme sa zajtra večer všetci. Možno budem mať viac síl a niečo sem pripíšem s Cesty Láksy. Mno nechcem nič sľubovať. Tak a tu su už tie obrázky..


Najprv pekný párik:


Mačičký!


XD

Hyu a môj oblubenec!!

And a foto XD



Tak toto je možné len na východe: Vyhrážal sa skokom z mosta, okoloidúci ho sotil!

23. května 2009 v 13:34 | Miril |  informacie
PEKING - Rozhnevaný okoloidúci sotil v čínskom meste Kanton z mostu muža, ktorý sa vyhrážal samovraždou a kvôli ktorému sa na päť hodín zastavila doprava. O nezvyklom prípade informovali dnes čínske média.


Penzionovaný vojak Lian Ťien-šeng (66) sa predral policajným kordónom, natiahol ruku, reklama

ako by chcel samovrahovi Čchen Fu-čchaovi potriasť pravicou, a potom ho nečakane zhodil z mosta.

"Sotil som ho, pretože skokani ako tento sú veľmi sebeckí. Ich akcie narušujú záujmy verejnosti," cituje Lian Ťien-šenga denník Nová Čína. "V skutočnosti nemajú odvahu zabiť sa. Chcú proste len prinútiť príslušné vládne úrady, aby venovali pozornosť ich požiadavkám," dodal muž.

Čchen Fu-čao, ktorý sa vysoko zadlžil kvôli nevydarenému stavebnému projektu, sa zrútil do osem metrovej hĺbky, kde dopadol na čiastočne nafúknutý záchranný vzduchový vankúš. Bol hospitalizovaný sa zraneniami chrbta a ruky. Lian Ťien-šenga zadržala polícia.

Čchen bol od apríla najmenej dvanástym človekom, ktorý sa vyhrážal skokom z toho istého miesta, mostu Chaj Ču v Kantonu v provincii Kuang-tung. Žiadny z nich ale neskočil - ani z vlastnej vôle, ani s cudzou "pomocou".


Zdroj : http://www.topky.sk

Zafírové oči časť 2

22. května 2009 v 22:40 | Miril |  Zafírové oči - Info


Fai rýchlo pribehol k otvoru a zmetene pozoroval pohybujúce sa svetlo. Bolo slabé no v temnote pôsobilo oslepujúco. "Ale, ty ešte žiješ?" Ozval sa s poza žiary hrubý hlas. Na to sa svetlo stočilo v opačný smer. V jeho žiare stál vysmiaty Seth. Faia by v tej chvíli potešil pohľad na hoci koho, okrem Setha. Jeho široký úsmev mu naháňal strach a pocit že ho našiel mu vôbec nepripadal radostný. "Je to nádherný pocit" Pokračoval a nahol sa bližšie k zamrežovanému otvoru. "pozerať sa slobodne s výšky, na lapenú krysu"

Väzeň Sethové slová ignoroval a cez všetky svoje bolesti sa mylo usmial. "Seth, prosím ja.." "Viem čo chceš povedať" Prerušil ho silným výkrikom a pokračoval "a nie nepomôžem ti, ani tomu úbožiakovi vedľa. Fai sa rýchlo priklonil k otvoru dúfajúc že Seth hovorí o Samovi. "Povedzte mi o ňom niečo, žije ešte? Seth sa posmehúcky usmial a nahol sa doprava. "To ja neviem, no vôbec sa nehýbe. Nemyslím si však žeby tu držali zdochliny." Fai bol znechutený jeho jazykom a povýšeneckým tónom však stále bol rád že sa pred jeho očami niečo hýbe.

Nakoniec sa Seth postavil a oprášil si nohavice. "Počkaj! " Zjačal Fai stále dúfajúc v svoju záchranu. "Počúvaj, bola to sranda sledovať skapiňajúce krysy ale mám inú prácu ktorá si vyžaduje moju pozornosť. keďže sa už nestretneme prajem ti rýchlu smrť aby si nepovedal že som bezcitný." Potom zdvihol hlavu k oblohe a pomalým krokom odkráčal preč.

Po týchto bolestivých slovách Fai opäť klesol na slamu. Po chvíľke ticha a samoty v malej cele si odrazu prial, aby sa Seth vrátil a pokračoval v posmievaní. Jeho slová boleli to však nebolo nič oproti bezmocnosti a samote ktorú pociťoval. Celým srdcom túžil po zvuku iného hlasu.

Zamrežovaný otvor mu nad hlavou ešte väčšmi potemnel. Do miestnosti sa vliala noc a priniesla zo sebou krutú zimu. Bolo veľmi ťažké si predstaviť že v krajine v ktorej žil vládla teplá jar. V tom sa štrbinka v ťažkých dverách s veľkým rachotom odchýlila. Fai začul ako niekto do cely niečo vsúva a pomaly sa k tomu priplazil. Narazil na drevenú misku. Opatrne si privoňal a nakoniec sa odvážil dotknúť jej obsahu jazykom. Po celý čas sa obával otravy no v miske bola len teplá zatuchnutá voda. V hrdle mal ako na púšti preto nehľadel na jej chuť, len si ponoril tvár do misky a vypil ju do dna.

Potom sa schúlil do rohu a bolesť sa usiloval prekonať spánkom. Tesné remence pút ho štípali, ale v napuchnutých rukách už stratil akýkoľvek cit. Spánok mu priniesol iba ťažké sny a keď sa už s neho vytrhol, zistil že hlasno kričí. Znovu sa uložil. Tento krát sa však spod slamy ozval šramot...